Život a doba hejtmana Ratha
Vzhledem k časovému odstupu se úkolu bude muset chopit profesionální historik. Nejprve se mu bude zdát všechno jasné. Hejtman byl chycen bezprostředně po činu, vydán sněmovnou, souzen a odsouzen. Být to za Francouzské revoluce, která dala lidstvu svobodu, nevyvázl by tak lacino… Z dobového tisku je snadné udělat si obrázek o jeho osobnosti. Byl arogantní, ješitný, žil se dvěma ženami. Historik stráví měsíc četbou základní, naštěstí nepočetné literatury (Czech studies už dávno vyšly z módy) a zdá se mu, že úkol bude snadný. Pak se však věci začnou komplikovat. Historik si především uvědomuje, s jak směšnou sumou byl hejtman přistižen. Jakýpak zámek Buštěhrad! Soudobé noviny otevřeně píší o daleko větších podnicích – Opencard, Promopro, tunel Blanka a mnoho dalších – za které nikdo sedět nešel. Problematická je i osobnostní charakteristika. Ano, hejtmanovy zjevně autentické výroky působí arogantně, a vlastně celé jeho chování. Do své funkce se však nedostal žádným pučem. Byl zcela svobodně, demokraticky zvolen. Jeho voliči přece museli o jeho vlastnostech něco tušit. Že by jim to tehdy, na začátku 21. století, nevadilo? Byly mravní principy před dvě stě lety úplně jiné? Tady se výzkum začíná zašmodrchávat.
Historik dobře ví, že demokracie měla nejen soudy a policii, ale také své hlídací psy. Ví, že média se dělila na veřejnoprávní a soukromá. Dík novým technologiím pro něj není problém rychle projet veškeré mediální výstupy z doby Rathova hejtmanování. Nezdá se, že by o tom, jaký byl hejtman desperát, někdo věděl před jeho zadržením – samozřejmě kromě jeho politických odpůrců, což ale nemělo velkou váhu. Potom to však věděli úplně všichni. Jak je to možné? Tady zjevně něco nesedí. Není to náhodou tak, že hejtman svou činnost vykonával za jakési asistence – nebo aspoň tolerance – veřejnoprávních médií? A co politická strana, která ho do všech funkcí vyslala? Ta také „o ničem nevěděla“? K čemu tedy byla?
Náš historik se ponoří do studia. Brzy zjistí řadu zajímavých podrobností. Hejtman Rath například v sídelním městě svého pašalíku velice podporoval uměleckou galerii. Staré vedení, které ji skoro celou vybudovalo, vyhodil, a místo něj přijal nové, mladší a progresivnější. Co na to „kulturní fronta“? Inu, napřed protestovala, dokonce podepisovala petici. Brzy si však všichni zvykli a velebili galerii v novém hávu. Proč? Snad kvůli penězům, které přes ni tekly? Nebo kvůli opojnému pocitu, že teď-nastala-pravá-doba-pro-umění, bez ohledu na to, jaké politické síly za tím stojí? Historikovi to něco připomíná. Když studoval dějiny totalit, jimiž proslulo dvacáté století, setkal se s mnoha podobnými případy. Tady se ale psal rok 2012. Že by se lidé až tak neměnili?
Do očí bije i to, že hejtman nejednal sám. Svou činnost páchal jako člen dobře organizované skupiny, která zahrnovala i ředitelku nemocnice a dokonce bývalého poslance – světe div se, ne z hejtmanovy strany. I ten přece musel být kdysi dávno někým zvolen. I ten musel dříve mít nějaké spolustraníky. Že by se nějak změnil až pod hejtmanovým přímým vlivem? Tomu se nechce věřit. Z toho všeho by se dalo usoudit, že to, čeho se hejtman dopouštěl, nebylo v jeho době ničím výjimečným, snad ani odsouzeníhodným. Odsouzeníhodným se to stávalo, jen když to prasklo.
Čas, vymezený pro výzkum, pomalu končí. Historik má nyní jasno, pokud jde o fakta, dobře postihl i celkové mentální naladění hejtmanovy doby, avšak morální hodnocení, vlastní cíl jeho práce, se mu vzdaluje. Za tu dobu se se svým hrdinou tak trochu sžil. Evidentně nebyl hloupý. Snad nebyl ani vysloveně zlý. Měl svůj malý sen, že jednou odejde z politiky a bude léčit chudý lid ve své vlastní nemocnici. Historik je naopak stále víc znechucen dobou, ve které hejtman musel žít. Hejtmana lze snadno odsoudit. Co však s onou politickou stranou, ve které hejtman působil? Co s médii, která jen trpně přihlížela? Co se systémem, který to všechno umožnil?
Odpovědi jistě budou velmi záležet i na tom, jak bude vypadat společnost, ve které historik bude svůj výzkum provádět. Možná pro něj bude skoro nemožné pochopit epochu, kdy lidé chodili po světě jen tak, bez čipu v hlavě. Možná to ale i za dvě stě let bude pořád stejné. Jak hezky napsal Jan Hanč – vždycky se psal nějaký rok (pro zájemce viz Jan Hanč, Události, Praha 1991, s. 141-142).
Historik nepochybuje, že hejtman byl vinen, nepochybuje ani o tom, že mravně nebyl zrovna na výši. Jen si není jistý, zda takový byl jen on sám.
Morálně hodnotit je prostě těžké.
Kalinapavel Kalina
Křesťanství není (jen) pro chudý
Je zajímavé sledovat, jak se různé aspekty našich dějin znovu a znovu stávají tématem aktualizujících diskusí. Potíž není jen v tom, že tyto diskuse většinou ovládnou aktivisté, kteří používají dějiny jako jakési jeviště pro předvádění svých politických ambicí. Problém je také v tom, že do pohledu na dějiny vždy podvědomě promítáme naše vlastní představy o světě.
Kalinapavel Kalina
Respektovřesky
Pondělní číslo týdeníku Respekt přineslo třístránkový článek o posledním filmu Zdeňka Trošky. Jeho obsah si každý může dopředu představit, takže jej vlastně vůbec není třeba číst – podobně jako pro řadu lidí není třeba chodit na Troškovy filmy a není nutné o nich psát. U podobných článků je předem jasné, že jejich cílem je nejen utvrdit čtenáře v jeho estetických preferencích, ale přidat k tomu i trochu politické agitace. Všichni přece tušíme, koho volili ti hloupí Troškovi diváci, a i když autor to takhle otevřeně neříká, hlubokomyslná úvaha na téma prezidentských voleb nás na konci jeho článku nemine.
Kalinapavel Kalina
Český komplex
Zpěněné vášně před druhým kolem prezidentské volby by neměly zastřít, že otázky, které dnes řešíme, kotví hluboko v naší kolektivní paměti a minulosti. Nejen roku 1948, už v roce 1918 došlo v naší zemi ke skutečné revoluci. Životní zkušenost několika generací byla naráz znevážena. Za hrdiny tehdy nebyli prohlášeni ti, kdo ve válce v dobré víře bojovali na straně Rakouska-Uherska, ale ti, kdo se na základě svého přesvědčení přidali k jeho nepřátelům. Předlitavská část někdejšího Rakouska-Uherska byla prohlášena za nedemokratickou, zatímco nový stát byl chápán jako naplnění údajných odvěkých tužeb nově vytvořeného „národa československého“.
Kalinapavel Kalina
Věrozvěsti bez svatozáře
Málokterá zpráva ohromí tak nevídanou dávkou absurdity, jako oznámení o tom, že Evropská komise a „některé evropské státy“ zatrhly Slovensku ražbu mince s obrazem Cyrila a Metoděje, kteří třímají kříž a kolem hlav mají svatozář. Pokud nejde o kachnu, pak nelze než konstatovat, že Evropská komise dělá velkou chybu. Ne z nějakých ideových důvodů, ale prostě proto, že začíná lidem brát kyslík přesně tak, jak to dělali komunistické diktatury sovětského bloku. Špatnou zprávou je, že sovětský blok to vydržel dělat desítky let.
Kalinapavel Kalina
Bruselovy nové šaty
Před mnoha lety žil jeden císař. Nosil tuze rád krásné šaty a vydával všechny své peníze na to, aby byl hezky vyšňořen. Nestaral se o své vojáky a o svůj lid, nestaral se o divadlo ani o hony, staral se jenom o to, aby se mohl často ukázat v nových šatech. Jmenoval se císař Brusel.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Atentátník přiznal u soudu vinu. Ficův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
Soud řeší obchody s počítači, obžalovaní údajně obrali stát o 180 milionů
Ostravský krajský soud se začal zabývat obřími karuselovými obchody s výpočetní technikou. Pět...
GLOSA: TOP 09 jako KDS neboli ocásek ODS. Taky se v ní zřejmě tiše rozplyne
Premium Jako by po volbách někdo TOP 09 polil mrtvou vodou. Místo aby s tím něco dělala, v poslední době...
Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu
V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...
Prodej pozemku k bydlení, 4849 m2, Písečná
Písečná, okres Jeseník
4 250 000 Kč
- Počet článků 11
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1361x